Účastník:     Mgr. Lada Králová

Termín:    28. 1. – 2. 2. 2007

Cíl:     St. Peterburg, Ruská federace

Účel:     Účast na semináři o historickém prostředí měst východní a střední Evropy

Komunikace: francouzština, angličtina (bez tlumočníka)

Úhrada:     MHMP

Zprávu zpracovala: Mgr. Lada Králová oddělení koncepce, koordinace projektů, kultury a cestovního ruchu MHMP-OKP

Dne:     9. 2. 2007

 

Úvod:

St. Peterburg ve spolupráci s Centrem světového dědictví UNESCO pořádal ve dnech 29. 1. – 2. 2. 2007 seminář o historickém prostředí měst východní a střední Evropy. Během zasedání byla projednávána především témata dotýkající se měst zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO. Významným tématem semináře byl aktuální případ nové výstavby v centru St. Peterburgu a vymezení ochranného pásma (buffer zone) historického jádra města.

Návrh na konání služební cesty vyšel z jednání primátora hl. m. Prahy a Irene Wiese von Ofen dne 9. 1. 2007, kde byla zástupkyní Centra světového dědictví UNESCO doporučena účast na semináři na úrovni pozorovatele.

Oficiálním zástupcem za Českou republiku byla Ing. arch. Věra Kučová, zaměstnankyně Národního památkového ústavu, ústředního pracoviště v Praze, která je zároveň národní koordinátorkou nominací kulturních památek na Seznam světového dědictví UNESCO.

Časový průběh cesty:

neděle 28. 1. 2007

11:30 odlet z Prahy do Vilniusu

15:55 přílet do St. Peterburgu

18:00 slavnostní přijetí účastníků workshopu představiteli města St. Peterburg

 

pondělí 29. 1. 2007

9:00–13:00

Zahájení workshopu na téma „Regional Workshop on Historic Urban Landscapes“ v divadle Hermitáže.

Úvodní slova:

  • guvernérky/starostky města St. Peterburg Valentiny Ivanovny Matvienko
  • ředitele Centra světového dědictví UNESCO Francesca Bandarina
  • ředitele sekretariátu Národní komise Ruské federace pro UNESCO G. Ordjonikidze
  • prezidenta ruské národní komise pro světové dědictví I. Makovetskiyeho
  • předsedy Výboru světového dědictví UNESCO Tumu Te Heuheu z Nového Zélandu

Odborné příspěvky:

Francesco Bandarin:

Řada měst zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO v současnosti setkává s problematikou výstavby nové architektury (a nemusí to být jen výškové budovy) v historickém prostředí. Měli bychom se pro zachování všech světových kulturních hodnot snažit o vypořádání se s tímto úkolem a nalézt vhodné nástroje a prostředky jak udržet živé město plné obyvatel a zároveň respektovat dědictví minulosti. (Francesco Bandarin používal výraz icon / iconic building pro výškové stavby.)

Vídeňské memorandum se snažilo poukázat na aktuální problémy a kromě jiného upozornilo na nutnost sledovat historicko-urbanistické osy města. Nabízí se otázka, zda jsou v současnosti z hlediska ochrany důležitější zmiňované urbanistické linie/osy nebo naopak celé historické čtvrtě. Odpověď na tuto otázku je velice významná pro urbanisty a pro tvorbu územních plánů a nástrojů ochrany historického prostředí.

 „Urban area“ - městské prostředí/území je dle organizace UNESCO definováno skrze soubor památek na určitém území a jejich ochranné pásmo. Definice UNESCO „cultural landscape“ – kulturní krajiny lze považovat za základ, ovšem je nutné určit vhodné nástroje a nalézt způsob jak tuto kulturní krajinu řídit, chránit a vhodně s ní nakládat.

UNESCO definice „cultural landscape“: Cultural landscapes are cultural properties and represent the "combined works of nature and of man" designated in Article 1 of the Convention. They are illustrative of the evolution of human society and settlement over time, under the influence of the physical constraints and/or opportunities presented by their natural environment and of successive social, economic and cultural forces, both external and internal.“ (více v Příloze).

Podle F. Bandarina existují dvě základní počáteční premisy:

  • urban morphology (systém územního plánování)
  • přístup Kevina Lynche: Image of the city, kde autor popisuje město jako souhrn památek/historického dědictví a zároveň jde o živoucí/žijící místo.

V případě uvažování o nové architektuře v historickém městě je nezbytné zvážit kontext prostředí novostavby, konkrétní situaci daného místa a vazby na okolí.

Prof. J. Whitehand: “Urban Morphology and Historical Urban Landscapes”

Prof. Whitehand zdůraznil význam geografie a její provázanost s urbánní morfologií. Ve svém příspěvku se důkladně zabýval teorií popisující vývoj města skrze „fringe belts“, určité volné plochy (okrajové, zelené zóny) kolem vnitřních částí měst.

Dr. P. Fowler: “Historic Urban Landscapes as Cultural Landscapes”

Dr. Fowler se ve svém příspěvku zaměřil na řadu charakteristik/aspektů „cultural landscapes“. Mezi jinými zmínil význam výškové hladiny prostředí (důležitost dominant), estetické subjektivní hodnocení, které by mělo být vždy také „zdůvodnitelné“ („esthetical subjective judgment must be justify“), historický vývoj měst, význam přírodního prostředí a vesnické krajiny a způsob jeho utváření.

Ke konci svého vystoupení se vyjádřil k aktuální problematice města Londýn, kde dle jeho názoru nové výškové stavby v blízkosti významných londýnských historických budov nijak nenarušují panorama města a dle jeho názoru dobře zapadnout do celkového prostředí Londýna.

Město považuje za živoucí prostředí, města se vždy rozšiřovala, vždy se stavěly vyšší a větší budovy.

 

13:15–14:15    Exkurze, Hermitáž

15:15–17:00    Pokračování konference a odborných příspěvků v konferenčním sále Akademické Rady Hermitáže.

Prof. Christina Cameron (Kanada)

Prof. Cameron měla velice zajímavý příspěvek k aktuální situaci ve světě. Hovořila o problematice ochrany historických center měst, o kriteriích autenticity, integrity a „outstanding universal value“. Upozornila na nutnost nově aktualizovat a propracovat operational guidelines, zvláště části věnující se doporučením členským státům v souvislosti s ochranou zapsané světové památky UNESCO a jejího ochranného pásma (buffer zone, §103-107 – viz Příloha). Současnou definici „buffer zone“ by nově doplnila vzhledem k aktuálnímu dění ve světě o koncept významných pohledů (important views) a definování funkcionalit/funkcí daného prostředí (functionalities/ty of the landscapes). Součástí prezentace byl popis konkrétních nejpalčivějších případů v Evropě – Vídeň, Meidan Emam – Esfahan, Kolín n. Rýnem, Londýn, Graz a St. Peterburg.

Diskuse:

Mechtild Rössler: V případě, že jsou navrhovány nové definice „cultural landscape“ je nutné si uvědomit, proč tomu tak je a z jakého důvodu – za jakým účelem. Integrita prostředí je podstatou historické podoby měst a nová architektura tuto integritu nabourává.

Joseph King: Změna v historickém prostředí nezasahuje pouze do centra města, ale ovlivňuje širší prostředí celého města. Management plány památek UNESCO by měly obsahovat také postupy, jak se bude zacházet s širším okolím památky.

Irene Wiese-von Ofen: Nejen významné pohledy (important views) jsou důležité pro integritu prostředí. Existují i další charakteristiky, které některá místa definují příznačněji a lépe. Někde je důležitá střešní krajina, jinde je pro město charakteristické něco jiného.

 

17:30–18:30    Exkurze v paláci velkovévody Vladimíra Alexandroviče

 

úterý 30. 1. 2007

9:00–14:00

Zahájení jednání v Yusupovském paláci

B. Gabrielli: „Urban Planning facing Historic Urban Landscape“

Krajinu chápeme jako určitou zkušenost estetickou, je oknem dané civilizace.

Morfologie zkoumá vztahy uvnitř krajiny, každá její část musí být chápána ve vztahu k celku. Každá krajina je jiná a i urbanistický přístup by měl být proto individuální. Urbanistický plán je pro jakoukoliv činnost v krajině nezbytný, plán by měl být chápán jako určitý nástroj a zároveň jako architektonický návrh, který by měl být do dané krajiny integrován. Důležité je zapomenout na genius loci a skrze něj hodnotit každý zamýšlený projekt.

UNESCO zastává roli prostředníka při vytváření společenského konsensu. V současnosti je nutné hledat nové nástroje pro uchování kulturního kontextu a integrity.

Významné jsou také otevřené plochy v krajině. Sídlo v krajině (usedlost, vesnice, město) je ve své podstatě určitým svědectvím, které je ovšem absolutně jiné než příroda. Analýza vizuálního charakteru daného místa, chápání jednotlivých hodnot v kontextu.

Citace: „To co nás odlišuje od ostatních bytostí je to, že nedokážeme žít bez paměti.“

Prezentace účastníků ze zemí střední a východní Evropy:

Jacek Purchla (Polsko, Krakow) – prezentoval aktuální problémy ve Vratislavě, upozornil na negativní trendy: ekonomické tlaky, komercionalizace, reklama, zvýšený turistický ruch.

Katarzyna Piotrowska – Nosek (Polsko) – prezentace věnující se polským památkám UNESCO

Leyla Houseynova (Baku, Ázerbajdžán) – problematika města Baku zapsaného na Danger List UNESCO

Věra Kučová (NPÚ, Praha) – představení ČR, jejího členění, základů pam. péče, vývoji pam. péče (role MK ČR, NPÚ a dalších orgánů), informace o systému památkové ochrany (KP, NKP, PZ, PR, OP), představení památek UNESCO v ČR s důrazem na místa zapsaná jako „kulturní krajiny“ (Praha, Český Krumlov, Kutná Hora, Telč, Litomyšl, Třebíč). V. Kučová popsala nástroje, které slouží k ochraně kulturního dědictví (legislativa na národní a mezinárodní úrovni). Upozornila principy územního plánování a dotkla se problematiky současné architektury na území historických měst. V neposlední řadě se zmínila o Vídeňském memorandu a nutnosti zpřesnění některých jeho pasáží, aby nedocházelo k jeho odlišným interpretacím.

Jonas rimantas Glemza (Litva) – prezentace se dotýkala památek UNESCO v Litvě, především hlavního města Vilnius. V management plánu města Vilnius jsou vydefinována konkrétní místa rozvoje a ochrany, a místa kde jsou zachovávány vizuální / pohledové osy (6 vydefinovaných pohledů na město, 4 pohledy uvnitř města). Zároveň jsou ve Vilniusu určena místa k rozvoji a vzniku výškových staveb. Tato rozvojová místa se stala problematickým bodem, jelikož historické jádro je chráněno, ale v pozadí historických věží kostelů či paláců v centru města jsou v pozadí viditelné výškové stavby. Proto se v současnosti hledá způsob zachování harmonie mezi starým městem a novými centry. V roce 2006 došlo k velkým protestům ve Vilniusu. Byl přijat závěr, že dojde k regulaci růstu dalších výškových budov a kontrole panoramatických pohledů.

Yury Avrutov (Ruská federace, Yaroslavl) – představení města Yaroslavl zapsaného na seznam UNESCO a aktuální problémy s novými rozvojovými projekty.

Artyom Grigoryan (Arménie) – prezentace památek zapsaných do UNESCO, úzké spojení sakrálních staveb a přírodního dědictví (hor). Upozornění na problémy města Jeravan, kde došlo ke zničení původního historického dědictví v období komunismu a v současnosti novými architektonickými projekty.

Natalia Almazova (Ruská federace) – problematika nové výstavby v historickém jádru hlavního města Moskvy (zboření starého „Russia hotel“ a rozhodnutí jej postavit znovu v těsné blízkosti Kremlu).

Uliana Maleeva-Damianova (Bulharsko) – prezentace památek v Bulharsku a představení země, pozice památkového institutu a snaha eliminace dopadů ekonomických tlaků.

Galina Kondratieva (Bělorusko) – prezentace kulturní krajiny „Nezska“ (zámku, zámecké zahrady a městečka) navrhovaného na zápis na Seznam pam. UNESCO.

15:00–16:15    exkurze v Yusupovském paláci

16:15–16:30    koncert v divadle Yusupovského paláce

16:40–18:00   

  • pokračování prezentace účastníků ze zemí střední a východní Evropy
  • diskuse

Joseph King: Prosazování zákonných norem při péči o kulturní dědictví. Je nutné vědět dopředu, proč je daná krajina chráněna a co je nutné uchovat pro budoucí generace. Poté nevznikají pochybnosti o tom, co konkrétně zachovat. Politici i developeři mají v dané situaci jasná pravidla a vývoj/pokrok může pokračovat. Památkáři musí mít odpověď pro investory jak daný vývoj může pokračovat.

Rémy Prud´homme: Ve Francii není takový silný tlak na stavební rozvoj měst, protože existují silné právní normy, které se pevně prosazují. Výstavba nových budov se odehrává mimo historická centra měst, kde nedochází k narušení kulturního dědictví. Navíc ve Francii je velice silné „veřejné mínění“, které sleduje ochranu památek (média, NGO) a pro většinu politiků je toto veřejné mínění velice důležité („byla by to pro většinu politiků politická sebevražda prosazovat opak“).

P. Meurs (Holandsko): Buffer zone je přechodová část od deregulace k úplné ochraně, a proto ani výškové stavby by neměly být uvnitř buffer zone, kde by naopak měly být spíše zelené plochy, zachována pohledová místa apod.

J. King: Buffer zone někde vůbec neexistuje a někde je naopak až příliš velká. Ovšem nijak to nevypovídá o možnosti či nemožnosti výstavby výškových staveb. Každý případ je jiný a nelze přsně vymezit absolutní pravidlo, nutné vždy posoudit konkrétní chráněnou památku. Nejde pouze o visual impact, ale existují i další ovlivňující faktory: ekonomický, ekologický, sociální. Považuje za nutné vytvořit určité ekonomické studie, které by vyčíslily, že výstavba mrakodrapů se nevyplatí, že je to příliš drahé. Nezbytné je sledovat daný příklad ze všech aspektů, ze všech možných hledisek.

Irene Wiese-von Ofen: Stále chybí větší propojení mezi územním plánováním a ochranou světového dědictví. Města mají pravomoc více s investory diskutovat a vyjednávat a co nejlépe argumentovat v prosazování ochrany kulturního dědictví. Zachování světové památky je pro město ekonomickým přínosem než realizace řady nových architektonických projektů. Proto je mnohem lepší řešit možné konflikty předem, tedy dobře vytvořit územní plány a to nejen pro ochranu dědictví ale zároveň pro vydefinování možnosti pro vývoj a rozvoj města. Město by mělo mít možnost zamítnout nějaký projekt a zároveň odpovědět kde ano.

F. Bandarin: V současnosti je značná potřeba po „konceptu kulturní krajiny“, který by pomohl lépe popsat charakterické rysy nominovaných míst na seznam UNESCO a napomohl by k jejich lepší ochraně. Každý případ, který se v současnosti ve světě řeší je velice důležitý, celý svět jej sleduje (jako „superstar“), a proto je v tuto chvíli velice významná role UNESCO, jak rozhodne. Stále se hovoří o „impact“ (dopadu, vlivu), ale musíme vydefinovat co to vlastně je? A dojdeme k tomu tím, že popíšeme hodnoty daného místa, proč je nutné dané místo chránit. Některé změny jsou možné a akceptovatelné, ale záleží především na konkrétních hodnotách. Je nutné určit nejen co je možné v buffer zone, ale také co je možné za buffer zone.

UNESCO a mezinárodní úmluva není určitou přikazující mocí, její úloha je ve sledování případů, snahou poradit jak se vyhnout konfliktům a až když jsou všechny možnosti vyčerpány tak poté přímo intervenovat a vyžadovat určité kroky.

 

středa 31. 1. 2007

 

10:00–13:00    exkurze St. Peterbug - světová památka UNESCO, prohlídka vybraných objektů obnovy St. Peterburg

15:30–18:30    exkurze Petrodvorce

 

čtvrtek 1. 2. 2007

9:00–12:00

Jednání o navrhované novostavbě v St. Peterburgu – konferenční sál hotelu Ambassador.

http://petersburgcity.com/city/administration/government/

 

Vera Dementyeva (radní pro ochranu památek v St. Peterburgu): nový projekt Gazpromu se nachází mimo chráněné území města. Projekt mrakodrapu – věžě 392 m vysoké – byl vybrán v architektonické soutěži. Ve městě existuje výškový limit pro výstavbu (48 m) – regulace vztahující se na všechny budovy ve městě. Od roku 1962 vznikaly ochranné památkové zóny.

Boris Krakov: památkově chráněná území v Petrohradu a chráněné objekty (seznam, národní a regionální význam).

Aleksey Komlev: příklady nové výstavby uvnitř a vně centrum, stavby, které úplně nesplňují výškové podmínky nebo se do města nehodí.

Olga Taratynova: fondy na opravu fasád budov – každý rok je vytypována ulice, která se bude opravovat a kde dojde k obnově všech fasád historických domů. Prezentace příkladů obnovy, úspěšných nových zásahů. Upozornění na jiný přístup obnovy v Rusku než v Evropě. Památky v Rusko (Petrohradě) byly značně po válce zničeny a navíc dlouhodobě neudržovány, a proto jsou opravovány formou rekonstrukcí než restaurování či obnovou.

Vladimír Ulitky: konkrétní případy rekonstrukcí, popis technických detailů obnovy.

Aleksandr Kobak: představení velice zajímavého webového portálu, kde jsou zdokumentovány všechny památky v Petrohradě, včetně mapových podkladů, bibliografie, fotografií ad.: www.encspb.ru.

Diskuse:

P. Meurs (Holandsko): především je nezbytná dobrá analýza, která by vydefinovala dominanty města, popsala celé území města, pohledová místa, strukturu apod. Pokud je pro Petrohrad důležitá jednotná výšková hladina 48 m, tak by se neměla narušit.

Prof. Christina Cameron (Kanada): Petrohrad je horizontálně založené město a i když se zde nachází hodně důležitých památek, tak je především definováno jako „landscape“ (krajina). Proto je nutné přistupovat ke městu jako k celku, neřešit jenom určité prvky či místa, ale celé území. I narušení okolí dané památky může zničit celkový dojem z památky.

Nejvíce diskutováno: Město Petrohrad vydefinoval chráněné území historického jádra a určil další místa v okolí (např. Letní palác), která jsou důležitá. Vytvořil určitou síť míst propojenou s centrem. Znamená to, že toto vše je nedostatečné a mělo by dojít ke změně zápisu památky Petrohrad na seznam UNESCO? Předefinovat hranice a pokusit se o zápis znovu? Nová věž Gazpromu je plánována hned za hraničí chráněného území.

13:00 proslov prezidenta Putina

Ve svém proslovu prezident Ruské federace vzkázal místní samosprávě Petrohradu, že rozhodnutí leží na nich, i když odpovědnost za památky UNESCO je odpovědností celého Ruska. Apelovat na zástupce UNESCO dobře zvážit svá doporučení. (více v Příloze – kopie článku z The St. Petersburg Times).

14:00–18:00

Diskuse ve třech tématických pracovních skupinách a příprava doporučení:

  1. hranice a ochranné pásmo (boundaries and buffer zone)
  2. autenticita/integrita a „outstanding universal value“
  3. uchování historických jader a klíčové indikátory/ukazatele památkové péče

Prezentace závěrů a doporučení pracovních skupin

Výsledky 3 pracovních skupin v Příloze.

K památce Petrohrad:

Dojde výstavbou mrakodrapu ke ztrátě autenticity světového kulturního dědictví?

  • k čemu slouží vymezené hranice památky – definuje se jimi esprit města nebo slouží pouze k ochraně budov?
  • krajina jako celek a zároveň samotné místo/území
  • vymezení „buffer zone“ má posílit ochranu památky
  • nutnost identifikovat hrozby (doprava, funkčnost, vizualita)
  • buffer zone by mělo korespondovat/vycházet/reflektovat nástroje, které má místní samospráva
  • vizuální dopad – nutno uchovat „genius loci“ města a dle toho rozvíjet metodologické nástroje, pohledové analýzy…
  • při definování buffer zone nelze do chráněného území zahrnout část před řekou a za řekou postavit cokoliv (hranice buffer zone by neměla vést prostředkem řeky)
  • rozhodnutí UNESCO k případu v Petrohradu bude dáno Výborem na svém zasedání na Novém Zélandu
  • mělo by dojít k zachování současné výškové regulace 48 m pro centrum a jeho blízké okolí.

Diskuse k Vídeňskému memorandu:

  • V. Kučová: Mělo by se ještě více zapracovat na Vídeňském memorandu, je nutné jeho zpřesnění a vyjasnění některých jeho částí.
  • P. Meurs: Mnoho moderních budov je založeno právě na kontrastu staré a nové architektury.
  • Ron van Oers: Vídeňské memorandum není oficiálně UNESCem přijmutým dokumentem. Současné dokumenty UNESCO jsou zastaralé, je potřeba vytvořit dokumenty nové. Vídeňské memorandum pouze na tuto skutečnost upozornilo. Vídeňské memorandum neurčuje chování moderní architektury, která často naopak ohrožuje hodnoty světového dědictví či samotné památky UNESCO. Vídeňské memorandum bylo pouze startovním dokumentem a jejich vypracovávání bude pokračovat až do r. 2009.

Jednání se zástupci Centra světového dědictví UNESCO:

V roce 2005 Centrum pro světové dědictví UNESCO požádalo Českou republiku o zaslání mapy Prahy - památky UNESCO. Dosud žádnou mapu Centrum v Paříži neobdrželo. Rádi by znovu připomenuli svoji prosbu o katastrální mapu, do které budou zakresleny hranice samotné památky a jejího ochranného pásma. Zakreslení může být i rukou.

Exkurze: Dervis Residence a Anichkovský palác

pátek 2. 2. 2007

9:00–13:00

Diskuse o případu novostavby v St. Peterburgu, závěrech 3 pracovních skupin.

Mechtild Rössler:

Zmínila obdržení dopisu s žádostí o účast na semináři hlavního města Prahy na téma „výškové stavby v Praze“. Bohužel kvůli omezeným časových možnostem není v silách pracovníků Centra světového dědictví UNESCO se jednání v Praze na jaře roku 2007 zúčastnit. Doporučuje proto pozvat experty z organizace ICOMOS nebo jiného pověřeného experta, který má od organizace UNESCO mandát jednat na pozici zástupce Centra světového dědictví.

Závěry:

 Účast na konferenci v St. Peterburgu byla velice přínosná vzhledem k připravovanému semináři na obdobné téma v Praze. Cesta umožnila navázat kontakty s představiteli Centra světového dědictví UNESCO, členů Výboru světového dědictví, osobně se seznámit s experty ICOMOS a dalšími odborníky ze střední a východní Evropy.