Účastník cesty: Mgr. Jan Kostěnec Ph.D.
Cílová země – město: Londýn, Velká Británie
Termín konání cesty: 23. - 27. ledna 2008
Komunikace: angličtina (bez tlumočníka)
Úhrada: MHMP
Dne: 11. 2. 2008
Přednáška se realizovala na pozvání Britského muzea (British Museum) a Late Antiquity Research Group v rámci cyklu seminářů zaměřených na umění a architekturu pozdní antiky a byzantské doby. Místem konání byl sál v Sackler Seminar Rooms v monumentální historické budově Britského muzea. Cílem přednášky bylo seznámit odborníky, vysokoškolské studenty a také veřejnost s výsledky probíhajícího britsko-českého projektu v komplexu Hagia Sofia v Istanbulu (dnes Muzeum Ayasofya), financovaného grantovou agenturou Univerzity Karlovy v Praze a řízeného společně Dr. Kenem Darkem (University of Reading) a Dr. Janem Kostěncem. Účast druhého ze jmenovaných a také Dr. Tomáše Alušíka na projektu byl umožněn také laskavou podporou Magistrátu hl. m. Prahy.
Katedrální chrám Hagia Sofia (také nazývaný v byzantských pramenech jednoduše Velký chrám) je ve své dnešní podobě výsledkem stavebního projektu iniciovaného císařem Justiniánem v 6.st. a byl až do renesance největším křesťanským svatostánkem (překonal ho až chrám sv. Petra v Římě). Po pádu Byzance se stal mešitou a takto fungoval po celou dobu Osmanské říše. V r. 1935 byl dekretem prezidenta Turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka změně na muzeum (Ayasofya Müzesi) a patří mezi významné památky UNESCO.
Probíhající projekt se zaměřuje na průzkum přístaveb k vlastnímu byzantskému chrámu a také na stavby v jeho těsném sousedství, spojené s fungováním komplexu jako katedrály Konstantinopole (tj. dnešní Istanbul). Od r. 2004, kdy byl započat archeologický a stavebně-historický průzkum, se podařilo identifikovat mj. dvě nejstarší zdi v komplexu, které se s velkou pravděpodobností datují do doby výstavby prvního chrámu na tomto místě, dokončeného za císaře Konstancia a vysvěceného r. 360 (tento chrám shořel v r. 404 a byl nahrazen novou katedrálou Theodosia II., která byla předchůdcem existující stavby Justiniána z let 532-35). Další objevy se vztahují k nedochovaným částem komplexu ze 6.st., jako patriarchální palác (sídlo hlavy ortodoxní církve), Velké baptisterium na severní straně chrámu či dvorům, které podle písemných pramenů obklopovaly chrám na všech stranách. Výzkum také vedl k poznání stavebních fází (menšího) baptisteria poblíž jihozápadního rohu bývalé katedrály a k němu přiléhajícího opěrného pilíře. Mimo to, práce týmu odhalila doposud neznámou mozaiku a fresku v předsíni baptisteria.
Kromě vlastní přednášky v Britském muzeu dne 24.1.2008 probíhaly konzultace s britskými odborníky na památkovou péči, týkající se problematiky novostaveb v kontextu historických měst a rekonstrukce historických objektů. Dr. Kostěnec byl zevrubně seznámen např. s postupem prací na obnově budovy Britského muzea a projektem, který v r. 2000 velmi citlivě řešil vestavbu nové výstavní budovy kruhového půdorysu do nádvoří muzea a zároveň lehkou prosklenou konstrukcí tuto dvoranu zastřešil.
