Bezpochyby nejslavnější hru Bernarda Shawa (1856–1950) inspiroval příběh o bájném sochaři Pygmaliónovi, jenž zatoužil vdechnout život soše, do které se zamiloval. V Shawově moderní variaci, podle níž vznikl neméně oblíbený americký muzikál My Fair Lady, je oním Pygmaliónem londýnský profesor fonetiky Henry Higgins, který si zamane, že pouliční prodavačku květin Lízu Doolittlovou, vyjadřující se otřesným jazykem trhovkyně, přetvoří v dámu, která svými způsoby (výslovností i vystupováním) obstojí i mezi těmi nejvyššími společenskými vrstvami. Rozhodnutí, učiněné částečně z plezíru a v sázce s přítelem plukovníkem Pickeringem, má však pro Higginsův život nečekané dopady – neboť zcela proměněn jejich vzájemným zápolením neodchází pouze „objekt experimentu“ Líza, ale samotný její vychovatel.
Nehynoucí komedie jednoho z nejoriginálnějších světových dramatiků, jehož úctyhodné (v rozpětí šedesáti produktivních let vznikající) dílo mimo jiné inspirovalo i našeho Karla Čapka, má podtitul „romantická“, neboť – jak poznamenává sám její autor, jehož poznávacím znamením se stala ironie a duchaplné bonmoty – „proměna, kterou Líza prodělá, připadá krajně nepravděpodobná, ale ve skutečnosti je celkem běžná“. Ano, máme co dělat s odvěkým a stále se opakujícím příběhem o zápasu mezi mužem a ženou, z něhož – mají-li spolu navázat skutečný vztah – nikdy nemůže vzejít jediný vítěz. Pygmalión uvede DnV v překladu Jiřího Joska a v režii uměleckého šéfa Juraje Deáka. (www.divadlonavinohradech.cz)
Premiéra se uskuteční v pátek 22. 4. 2016 v 19 hodin v divadle na Vinohradech.
autor: Bernard Shaw, překlad: Jiří Josek, režie: Juraj Deák, dramaturgie: Karel Tománek, scéna: Ivo Žídek, kostýmy: Jana Hauskrechtová, hudba: Ondřej Brousek